Vidíte-li tento text, pravděpodobně Vám prohlížeč blokuje kaskádové styly této stránky. Překonfigurujte si ho, prosím (Adblock: @@|ads.cvut.cz). Nevíte-li si rady, obraťte se na správce stránek.

ADS ČVUT

Akademická duchovní správa

Novohradské hory ze sedla kola

Červenec se právě přehoupl přes polovinu, když jsme vyjeli do Horní Stropnice, kde jsme měli prožít jeden týden letních prázdnin. Je to městečko v podhůří Dobré Vody, jednoho z nejvýznamnějších poutních míst Novohradských hor. Dominanta kraje, poutní kostel Nanebevzetí P. Marie, má svou dlouhou historii. Ta se začíná psát ještě za života předposledního Rožmberka, pana Viléma. Když mladší Vilémův bratr, pan Petr Vok, se po pobytu v dnešní Dobré Vodě uzdravil, rozšířil se věhlas těchto pramenů na úpatí Kraví hory široko daleko. O duchovní správu se podobně jako i v Horní Stropnici, starali vyšebrodští cisterciáci.

Nový majitel panství, hrabě Albert Karel Buquoy posléze vybudoval velký poutní kostel, dokončený a vysvěcený roku 1715. Cisterciáci pečovali o toto místo i o tisíce poutníků až do roku 1950, kdy komunisté v naší zemi protiprávně likvidují všechen řeholní život. O tom, že doba komunistického panství nepoznamenala jen Dobrou Vodu, ale celý tento kraj, jsme se přesvědčili ještě mnohokrát.

Do Horní Stropnice většina z nás dorazila v neděli po poledni. Rozdílný však byl způsob, jak.Třeba Lucka a Zuzka dojely až z Prahy na kole. Ostatní vlakem, někteří z nás absolvovali ten den tu cestu třikrát...

První den jsme se už nemohli dočkat exkurze v nedaleké tvrzi - Cuknštejnu. Stará gotická zemanská tvrz, vybudovaná v letech 1488-91 vladykou Vilémem Pouzarem z Michnic, má velkou historickou hodnotu, protože dosud nebyla přestavována. Dnes je už téměř v havarijním stavu, poněvadž se nemůže najít zájemce ke koupi. Dokonale jsme si ji prohlédli - tedy především zevnitř - a nabízíme vám několik autentických fotografií. Uznejte sami: nebylo by to špatné letní sídlo, že? Svoje kouzlo má i Tereziino údolí, přírodně krajinářský park, založený roku 1756 hraběnkou Terezií Buquoyovou. Jsou zde vzácné dřeviny, rozbořené altánky, lázně i umělý vodopád. Dnes toto údolí patří k vyhledávaným turistickým atrakcím kraje.

Tereziino údolí začíná v těsné blízkosti Nových Hradů, správního střediska celého kraje. Výraznou dominantou města je stejnojmenný hrad, dnes z větší části zrekonstruovaný a zpřístupněný veřejnosti. Pochází z druhé poloviny 13, století, prodělal četné přestaby, z nichž největší proběhla na sklonku 18, století. Velký význam pro město i pro duchovní život kraje má ale také klášter servitů, založený koncem 17. století. Ti ve zdejším kraji působili až do roku 1950. Potom celý areál, proměněný na kasárna pohraničníků, chátral, takže v roce 1991, kdy byl vrácen řádu, byl v dezolátním stavu. Přesto se však servitům, podařilo úctyhodné dílo - celý komplex klášterních staveb včetně kostela sv. Petra a Pavla za vydatné pomoci spolubratří z Rakouska obnovili a proměnili v duchovní centrum celého kraje. Klášter je přístupný veřejnosti, pořádají se zde výstavy i jiné kulturní akce a servité nabízejí návštěvníkům města i ubytování.

Neméně atraktivní byl i výlet do Trhových Svin. Cestou domů jsme se ještě stihli vykoupat v Žáru, velikém, ale mělkém rybníku a navštívit tvrz Žumberk, pocházející z poloviny 13, století. Svého času tu trávil příjemné letní chvíle i Petr Vok z Rožmberka. My jsme tam prožili jeden letní podvečer. Uvnitř je dnes umístěna expozice malovaného nábytku.

Středa byla volným dnem. Volným v tom smyslu, že jsme se rozdělili na několik skupin. Jedna z nich, vybavená pasy, navštívila Rakousko. Ujeli ten den téměř sto kilometrů a viděli toho hodně hezkého. Bohužel nic konkrétnějšího jsem se nedozvěděl, nemohu tedy referovat.

Velmi pěkný byl i dvojitý výlet do Pohoří na Šumavě. Kdysi významná obec na samém česko - rakouském pomezí, jejíž počátky se datují rokem 1524, se proslavila ruční podmalbou na skle. Býval tu panský pivovar, lihovar a hamr. Před několika měsíci se "proslavila" ještě jednou: v noci ze soboty na neděli se zřítil farní kostel P. Marie Dobré rady, postavený v letech 1783-91. Ne že by byl tak přeplněn zbožnými vesničany, prostě už to neustal. Ale při prohlídce ostatních domů ve vesnici mě napadlo, že to vydržel docela dlouho... Vesnice ležela v pohraničním pásmu, obyvatelstvo z ní bylo vysídleno a domy se staly terčem střelby pohraničníků. Docela zvláštní pocit, když procházíte zcela mrtvou vesnicí, ve které ještě před pěti desítkami let vzkvétal život a dnes tu vidíte jen zbytky domů. Na těch zachovalejších je ještě možné rozpoznat, že tu kdysi bývala hospoda, obchod nebo škola. Z těch méně zachovalých zbyly už jen hromady sutě, pomalu zarůstající křovím a travou. A celé vesnici vévodí polorozbořený kostel. Jakoby tento kraj se svými dávno zaniklými osadami dřevorubců a sklářů byl obrazem celé naší země: země, kde padají kostely, protože o ně nikdo nemá zájem. Protože ve vesnicích, ve kterých stojí, kvůli lidské zlobě už dávno nebydlí lidé.

I počasí nám dotvářelo atmosféru tohoto melancholického výletu: poprvé jsme museli ukončit cestu v Pohorské Vsi kvůli nepříjemné vytrvalému dešti. Podruhé to bylo o trochu lepší, ale na zpáteční cestě, když jsme se s rozbořenou vesnici loučili pohledem z místního hřbitova, opět pršelo.

Další dny nám počasí už přálo. Ale to už se naše putování Novohradskými horami pomalu, ale jistě blížilo k závěru. Poslední večer, zatímco jsem vařil, se ostatní vydali na Kraví horu, zdolat 60ti metrovou rozhlednu na jejím vrcholu. Prý to bylo docela dobrodružné, když už za tmy slézali po žebříku z jejího vrcholu.

V neděli odpoledne, někteří z nás až k večeru, jsme se vydali na cestu k domovu. Docela nám bylo lito, že už musíme domů. Týden rychle uběhl.


Náš způsob přepravy kol a Jirky...


Zanedbaný hrad Cuknštejn


Jirka uvažuje o koupi Cuknštejna pro potřeby klubu


Konečně jsme tady: příjezd do Pohoří na Šumavě


Kostel P. Marie Dobré rady v Pohoří na Šumavě


Pohled na rozbořený kostel ze hřbitova


Pozdní odpoledne na Žumberku

Pravidelné události

Bohoslužby

  • St 19:00, kostel sv. Bartoloměje Praha 1 Bartolomějská 9a 

Ve středu ke Středu

  • Každou středu po mši svaté si jdeme sednout do rekeftáře kláštera, kde je i drobné pohoštění. 
  • Případné přednášky se konají v kryptě kostela, sleduj tak události na našich stránkách a facebooku ;-)

Sportovní večer

  • dle dohody, bazén, badminton, bowling. Pro více informací nás kontaktuj.

Více

Lokace

 

50.082954,14.417249

Zobrazit na mapě

Kostel sv. Bartoloměje
Bartolomějská ulice
Praha 1
Staré Město

Kostel sv. Bartoloměje