Vidíte-li tento text, pravděpodobně Vám prohlížeč blokuje kaskádové styly této stránky. Překonfigurujte si ho, prosím (Adblock: @@|ads.cvut.cz). Nevíte-li si rady, obraťte se na správce stránek.

ADS ČVUT

Akademická duchovní správa

2012 - Vánoce nanečisto – předvánoční setkání se sestrami

Mám-li krátce shrnout předvánoční setkání, popř. celý akademický semestr, jehož aktivit jsem se mohla z velké části účastnit, budou to asi slova vděčnosti.

V letošním roce do našeho kostela sv. Bartoloměje našly cestu dvě skupiny mladých lidí. Jedni chodí v úterky, aby svými modlitbami, písněmi i sdílením své víry chválili Pána. Ve středu to pak jsou studenti ČVUT toužící nejen po vědě a vzdělání, ale také po společenství a sdílení své víry zase jiným způsobem. Obě skupiny mě velmi povzbuzují, každá specificky. A co je společné, je moje radost z mladé generace, která hledá upřímně, nadšeně a prakticky důležité životní hodnoty. Žijí ve svobodném světě a váží si toho, nezatíženi strachem, minulostí, předsudky. Mají často jiné pohledy, jiná řešení, také jiné možnosti a přesto nás spojuje stejný cíl, který hledáme a ke kterému směřujeme.

Poslední studentské předvánoční setkání tak trochu vybočovalo z rámce. Nebylo nijak zvlášť organizované a také nemělo formu „přednášející – posluchač“. Možná bylo moc dobře, že bylo poslední, protože jak ze strany studentů, tak i nás sester je ještě jakási bariéra, možná ostych... Stává se nám často, že si lidé obecně s námi sestrami moc nevědí rady, natož studenti, kteří sestry vidí snad poprvé v životě. Možná ani nechápou, proč právě v klášterním kostele u řádových sester vznikla tato farnost. A zase naopak pro nás sestry univerzitní prostředí, natož fakulta elektrotechniky, také nejsou místa, která by nám byla vlastní. Přesto, nebo právě proto, si vzájemně máme co dát. Ani jedna strana nemá „prázdné ruce“, což jsme si mohli po celý semestr prakticky ověřit a vyzkoušet.

Samotné setkání bylo po mši sv. v kryptě pod kostelem, kde kolem vánočního stolu s cukrovím, svícemi a vánočním stromkem jsme se mohli sdílet. Studenty zajímal návrat sester do Bartolomějské, jaké jsou prostory, které ke klášteru patřily či patří, k čemu tyto prostory sloužily za totality, kde bylo vězení, výslechové místnosti...

Nebyly to jediné dotazy a na mnohé se ještě ani nedostalo, ale pro sbližovací začátek to bylo přece jen dostačující.

Se studenty ADS pod vedení rektora a jeho týmu jsme, myslím, za celý semestr prožili nejedno krásné setkání, obohaceni intelektuálně, duchovně i lidsky. Je jisté, že každé dobré dílo potřebuje mnohé úsilí, nasazení a vytrvalost, tak pevně věřím, že společně můžeme pokračovat i v příštím semestru se stejným odhodláním...