Články
Kostel sv. Bartoloměje
- Podrobnosti
- Kategorie: Uncategorised
- Autor Jan Vatter
- Zobrazeno: 60477
Lokace
Kostel sv. Bartoloměje
Bartolomějská ulice
Praha 1
Staré Město
Zobrazit na mapě
Spojení
- Národní třída – tramvaje 6, 9, 18, 22, 53, 57, 58, 59
- Národní divadlo – tramvaje 6, 9, 17, 18, 22, 53, 57, 58, 59
- Můstek – metra A, B
Architektura, umění a stavební historie
Kostel svatého Bartoloměje je vrcholně barokní jednolodní stavba architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera (1689-1751), který v letech 1726-1731 přebudoval starší objekt do dnešní podoby. Půdorysně je objekt tvořen průniky dvou krajních oválných prostor (presbytář a chór) a prostředního pravidelného čtyřcípého prostoru do dynamické barokní centrály. Klenby byly vymalovány významným vrcholně barokním malířem Václavem Vavřincem Reinerem. Na západní straně je umístěna sakristie, do které bylo dodatečně necitlivě instalováno schodiště na tribunu (po zazdění průchodu z rušeného Konviktu), která poskytuje výhled do presbytáře polokruhovými okny. Z důvodu návaznosti na okolní stavby má kostel pouze dvě fasády, jednu do Bartolomějské ulice (lomený půdorys je pozůstatkem středověké zástavby), která je řešena velmi stroze a hladce (pouze thermální okno, portál a dvě kazulová okna). Druhá fasáda (severní - dříve hlavní) do dvora není po celé délce, ale asi jen po polovině délky, je osově řešena, architektonizována sochami v konchách, členění navazuje na členění okolních objektů. Interiér je barokní včetně tří oltářů, zařízení je z devadesátých let (zdevastováno za josefínských reforem, pak na sto let obnoveno a znovu zničeno za neúdržby během totality, kdy kostel chátral a byl necitlivě využíván Bezpečností k výslechům).
Více o architektuře, umění a stavební historii kostela...
Dějiny objektu a místa
Historie místa dnešního kostela sahá do 14. století, kdy zde kolem roku 1372 zřídil Jan Milíč z Kroměříže školu, kapli sv. Maří Magdalény a příbytek pro kající se padlé ženy. Komplex se nazýval Jeruzalém. Po husitských válkách byly ovšem objekty rozprodány do rukou soukromým majitelům. Až do doby kolem roku 1617 po o objektech není nic známo. Roku 1659 kupují objekty od Vyšínových otcové jezuité, patrně zde staví zanedlouho kostel, budují Konvikt, kde bydlí studenti. Roku 1731 je vysvěcen zcela nový vrcholně barokní kostel zbudovaný patrně na základech staršího kostela. Po zrušení jezuitů roku 1773 jsou objekty Konviktu rozprodány, kostel zůstává ve správě c.k. administrace, posléze je v rukou Studijního fondu, který zde zřídil tiskárnu učebnic. Roku 1854 jsou budovy Konviktu i kostel zakoupeny paní Gabrielou, baronkou z Thyserbatu, která je daruje nově vzniklé kongregaci Šedých sester III. řádu sv. Františka. Kongregace se utěšeně rozrůstá, přežije obě války, ale po únoru 1948 musí sestry klášter opustit. Spolu s kostelem přechází do majetku Státní Bezpečnosti. Po mnoha peripetiích zpustlý kostel s klášterem sestry získávají roku 1995. Po třech letech je kostel opraven a doplněno např. celé chybějící vybavení presbytáře apod.
