Vidíte-li tento text, pravděpodobně Vám prohlížeč blokuje kaskádové styly této stránky. Překonfigurujte si ho, prosím (Adblock: @@|ads.cvut.cz). Nevíte-li si rady, obraťte se na správce stránek.

ADS ČVUT

Akademická duchovní správa

Svatý Jan pod Skalou 2001

Po několikaleté odmlce jsme letos opět obnovili tradici jarních jednodenních výletů. Jako nejvhodnější den pro konání klubového výletu byl zvolen druhý květnový svátek. Samozřejmě nikdo nemohl tušit, že co do počasí to bude jeden ze série ošklivých, studených a deštivých květnových dní. To se určitě podepsalo i na velmi malém počtu účastníků tohoto jinak hezkého výletu.

Sešli jsme se ráno před devátou hodinou na pražském Smíchovském nádraží a sešli jsme se opravdu odevšad. Jirka z Pardubic, Maruška z Benešova, ostatní - dočasně - z Prahy. Jozef přistoupil v Holyni a někteří - konkrétně Vašek - nenastoupili vůbec, neboť nás marně očekávali na jiném pražském nádraží. Po téměř hodinové jízdě lokálkou, plnou nadšených výletníků, jsme vystoupili ve Vráži a odtud se vydali po lesní pěšině ke Sv. Janu pod Skalou. Je to jedno z nejhezčích míst Českého krasu, podle legend objevené před více než tisícem let poustevníkem Ivanem, který sem putoval snad až z daleké země Chorvatů. "Tady, v hlubokých roklích, jimiž si prorazil cestu potok, zvaný loděnický, si Ivan vyhlédl jednu z mnoha jeskyň, aby se v ní usadil", líčí dávný autor, jak došlo k vybrání právě tohoto místa. Jisté však je, že ani dalších tisíc let, které přešly od Ivanovy smrti, neubraly tomuto malebnému koutu naší země na kráse. Ivan tu našel svoji věrnou pomocnici laňku a jak už tomu ve většině poustevnických legend bývá, byla to právě ona, kdo dovedla ke světcově jeskyni knížete Bořivoje s manželkou, sv. Ludmilou. Nedlouho po tomto setkání poustevník umírá a je podle vlastního přání ve své jeskyni pochován. Nad jeho hrobem vzniká už záhy malá kaplička, zasvěcená sv. Janu Křtiteli (odtud i název osady), která se později stává jádrem nově vzniklého benediktinského kláštera. Ale léta plynou a tak koncem 18. stol. je klášter Josefem II. zrušen, aby v něm nový majitel zřídil textilní továrnu. Ani další staletí nepřála rozvoji kláštera, tím méně to poslední, kdy objekt obývali vojáci. Po roce 1989 se však objekt vrátil částečně ke svému původnímu účelu a v klášteře byla zřízena Vyšší pedagogická škola.

My jsme měli to štěstí, že jsme hned u vchodu do bývalého konventu potkali jednu z dívčin, patřících do místního divadelního spolku, který vystupoval na Mikuláše v kryptě. Teď se nám staré známosti hodily. Byly jsme provedeni celým objektem, nahlédli do zdevastované rajské zahrady nebo si naopak prohlédli nově zrestaurovaný refektář. Děvčata (a asi dva chlapci - mám pocit, že složení studentů školy je přesně opačné než na FELu) mají v klášteře dokonce i vlastní hrnířskou dílnu, které vévodí třífázová pícka. Při pohledu na ni jsem si nemohl nevzpomenout na možnost přepálení některého z topných tělísek, což je situace, která straší nejednoho z našich studentů... Ač se klášterem šířila vůně právě připravovaného oběda, naše průvodkyně o obědě nic neříkala a tak nám nezbylo, než využít vlastních zásob. Ještě předtím jsme ale navštívili kostel a pod ním několik jeskyní, které se staly na několik desetiletí podle legend Ivanovým domovem. V jedné z nich vyvěrá pramen, který, jak jsme se později dozvěděli, je součástí mohutného hydrologického systému. Voda tu teprve po dvaceti letech reaguje na případná znečištění na povrchu, takže dnes nastávají problémy s čistotou vody, způsobené ještě dávno za socialismu.

I když některé z nás - zvláště ty dříve narozené - zaujal svatojánský hřbitov (Anton si dokonce fotografoval jeden z hrobů, předstíraje, že fotí broučka), vydali jsme se vstříc té skále, podle níž se osada jmenuje. Jak je vysoká, bohužel nevím, ale jak je patrné z fotografie, nízká rozhodně není. Šplhá se na ni hodně dlouho a ač byla zima, postupně se každý z nás odstrojoval, protože se pořádně zapotil. Cestou narazíte na kostelík, připomínající legendární setkání Ivana a sv. Jana Křtitele a nahoře na vrcholu zase naleznete velký dřevěný kříž. Trochu nás ale zarazila absence jakéhokoliv zábradlí, takže spadnout ze skály přímo do náruče studentek, procházejících se po rajském dvoře dole v klášteře, není nikterak nereálné. Tady, pod křížem, jsme pojedli (je to ostatně patrné z fotografie) a po vydatném, leč studeném obědě jsme vyrazili vstříc dalšímu lákadlu tohoto výletu, skanzenu Solvayovy doly. Jste-li alespoň trochu technicky založení, nemám pro Vás lepší tip na odpolední výlet, než právě sem. Několik stovek metrů se jde po hřebeni skály (cesta je všude značena symbolem hornických kladívek), až dorazíte k začátku skanzenu. Upravený vchod do štoly a stavějící se koleje jsou jen začátkem. Nedaleko odtud, u dalšího vchodu, nastoupíte do vláčku, taženého historickými typy dieslových důlních lokomotiv a vyjedete vstříc hornickému dobrodružství. Pobořeným portálem vás vláček doveze přímo do středu dění, kde několik nadšenců zachraňuje, co se dá. Není toho už bohužel mnoho, ale přece. Historie tohoto místa začala před více než 80ti lety, kdy zde byla zahájena těžba velmi čistého vápence používaného k výrobě čpavkové sody podle tzv. Solvayova procesu. Do dnešních dní zůstaly zachovány jen zbytky budov: hornický dům, kuželník a závodní restaurace U Paraplete. Dnes tu je v zakonzervovaných zbytcích budov budov malé muzeum, po úzkorozchodné trati projíždějí původní vozíky, tažené původními lokomotivami, ve strojovně pracují stroje z počátku 20. století. Ve své době výkřiky techniky, jsou dodnes funkční. A kolem toho všeho lidé v dobovém oblečení firmy Solvay, kterým osud těchto technických památek není lhostejný a kteří jejich záchraně věnují veškerý volný čas a často i veškeré peníze. Potkal jsem tak dokonce svého bývalého studenta, který opustil studium jen proto, aby se mohl věnovat plně práci v skanzenu. Pokud se rozhodnete sem zavítat, učiňte tak o sobotách a nedělích od května do října mezi 9. až 16. hodinou.

Tady ve skanzenu sice začalo poměrně vydatně pršet, nás však lákal další cíl našeho výletu - Malá Amerika. Na Velkou jsme podle Jozefa, znalce tohoto kraje, neměli, protože byla příliš daleko, tak jsme se museli spokojit s Malou. I tak byla cesta na ni velmi dobrodružná. Zdolali jsme několik hlubokých příkopů, vlezli do podobných roklí jako je Amerika, až jsme ji nakonec objevili. Bájnou, všemi obdivovanou, romantickou a přitom nedostupnou. Přísný zákaz do ní lézt nikoho příliš nezajímá, stejně jako koupání v ní, které je určitě nebezpečné. Bůhví, jak je tahle zelená tůň hluboká, jaká tajemství skrývají její vody a kdo všechno žije v těch dosud neprozkoumaných jeskyních, které do ní ze všech stran ústí. Ale právě tohle všechno láká celé generace českých dobrodruhů, že neváhají riskovat svoje životy, aby poněkud poodhalili závoj, střežící její tajemství.

Vím, teď jsem to poněkud přehnal, je to jen obyčejný zatopený lom. Ale je tak krásný a tak romantický, že přece jen nějaká ta tajemství skrývat může. Škoda, že byla zima, možná bychom se jinak opravdu pokusili odhalit některá tajemství...

Nic naplat, slunce se pomalu schylovalo k západu a nám nezbývalo, než se po lesních pěšinkách vydat směrem k vlaku. Nemyslete si ale, tahle cesta nebyla o nic méně romantická, než všechna předchozí zastavení. Vedla totiž okolo Karlštejna, který je tak neskutečně krásný, až si připadáte jako v pohádce. A protože každá pohádka má svůj konec, měla ho i tahle dnešní: zpožděný osobní vlak č. 8713 nás dovezl až na pražské Hl. nádraží. Odtud pak někteří metrem, někteří vlakem pokračovali do svých bližších či vzdálenějších domovů.

Pravidelné události

Bohoslužby

  • Út 20:00, koleje Strahov, blok 8, 1.mezipatro
  • St 20:00, kostel sv. Bartoloměje Praha 1 Bartolomějská 9a (Ze zdravotních důvodů dočasně pozastaveno)
  • Ne 21:00 Matka Boží před Týnem (doprovází sbor ADS pod vedením Martina Berana )

Ve středu ke Středu

  • přednášky cyklu se do odvolání konají v budově FEL - sledujte aktuální info na fb

Společenství

  • Út 20:00, fara Kladno
  • Út 21:00, koleje Strahov

Sportovní večer

  • 19:30-21:30 (info u trenéra sportovního klubu ADS na tel.284691528)

Více

Lokace

Sv. Bartoloměj

50.082954,14.417249

Více