Vidíte-li tento text, pravděpodobně Vám prohlížeč blokuje kaskádové styly této stránky. Překonfigurujte si ho, prosím (Adblock: @@|ads.cvut.cz). Nevíte-li si rady, obraťte se na správce stránek.

ADS ČVUT

Akademická duchovní správa

Vánoce 2003

Úkol popsat klubové Vánoce roku 2003 bohužel opět připadl na mě. Problém totiž není v tom, že by se nenašli kamarádi, kteří by se článku zhostili, problém je v tom, že jejich články jsou nepoužitelné. Ne že by to byly nesmysly, ba právě naopak: jsou to "pokecy" tak vtipné, že čtenář má co dělat, aby se udržel a nespadl smíchy pod stůl... Ale podle mého názoru jsou nepoužitelné pro veřejnou prezentaci. Přece jen, má to být zpráva na oficiálním webu školy, a tam si přece nemůžeme dovolit napsat všechno tak, jak to všechno bylo :-)! Uznejte, nějaká cenzura prostě musí být a vy se musíte dozvědět jen to naprosto nezávadné, nemastné a neslané, prostě něco, na čem ani to nejpronikavější oko nenajde vůbec nic. A chcete-li se dozvědět to, co se skutečně na akci dělo, musíte se prostě příště sebrat a jet s námi! Tak tedy tady máte další z nezávadných popisů Štědrého večera našeho klubu:

Pěkně po pořádku: jako obvykle to vypadalo, že nebude k dispozici žádné auto, což může být docela pohroma. Jak totiž jinak dopravit na srub všechno to potřebné nádobí a náčiní, bez kterého by Vánoce nešly ani simulovat, natož slavit? Vše se ale v dobré obrátilo, když Lukáš jen tak mimochodem nabídl svůj luxusní vůz Renault 19. Přípravný tým si tak mohl připadat jako ve vlaku vyšší kvality s tím rozdílem, že vlak zastavil před naším domem, kde jsme naložili vše potřebné a jali se vydat do spárů Kauflandu na nákup potravin. I když se během nákupu naplno ukázala naše dětská povaha, nakonec jsme koupili vše potřebné včetně několika kilogramů vlašského salátu.To se později neukázalo moc výhodné, protože Petra koupila salát též... Cesta deštivým prosincovým večerem proběhla bezproblémově a zpočátku ani na srubu nic nenasvědčovalo tomu, že nás ještě čeká nefalšované drama! Na Lukášovi se totiž znovu osvědčila pravdivost starého rčení "pro dobrotu na žebrotu", když se zcela dobrovolně ujal úkolu nasekat třísky. Teprve pozdě večer se přiznal k tomu, že jeho pokusy o sekání dřeva většinou končí stejně... Prostě se seknul do ruky tak nešikovně, že návštěva lékaře byla nevyhnutelná. Anabáze se zraněným začala u lékaře v Golčově Jeníkově a skončila v čáslavské nemocnici. Ještě štěstí, že mladý pan doktor s postarší sestřičkou byli tak milí, hodní a veselí, že vůbec nezapadali do všeobecných představ o našem zdravotnictví. Z nemocnice jsme se vrátili někdy po deváté už do příjemně vytopeného srubu, kam se sjižděli další a další osadníci. Jen Jiří, náš nový příznivec, stále chyběl, byť měl přijet autobusem už v 19 hodin! Bylo kolem jedenácté a on stále nikde a mobilní telefon bez signálu. Přišel právě včas: zrovna jsme totiž řešili krizový plán, jak pana Jiřího hledat. V Římovicích chudák špatně odbočil, a místo na srub se vracel zpět. Nakonec došel po kolejích a nějaký zbloudilý železničář mu ukázal cestu.

Po chladné noci (taková je ostatně každá první noc na srubu) nás čekal "Štědrý den". Standardní ranní "výlet" do Golčova Jeníkova na nákup, snídaně a další a další úkoly. Z tradičního výletu jsme se tentokrát vrátili brzo a dost promoklí. V sobotu v poledne totiž začalo pršet a pršelo nepřetržitě do nedělního poledne. Místnímu vyschlému potoku to evidentně prospělo, nám už méně. Nápadné zvýšení nemocnosti po návštěvě klubu u některých z nás to jen dotvrzuje. Sobotní odpoledne na srubu proběhlo v celkové pohodě; nevěnovali jsme se však dostatečně vánoční výzdobě, což se některým večer přišedším děvčatům zjevně nelíbilo. Ale uznejte sami: bavilo by vás pobíhat v dešti po lese a shánět chvojí? Nás teda rozhodně ne. Hlavní, že byl stromeček s ozdobami, které pamatují už několik klubových Vánoc, jídlo a hlavně krásná přátelská atmosféra! Večer se ale nahrnulo několik dvojic dokonce i s dětmi a podle mého soudu to trošku pokazilo poklidnou atmosféru, panující na srubu. Dvojice sice zas po večeři odjely, ale mojí krizi už to nemohlo odvrátit :-); dokonce jsem uvažoval i o zrušení půlnoční mše! Nakonec se ale vše v dobré obrátilo: rozdali jsme si dárečky, zazpívali koledy a slavili slavnou mši svatou, po letech ne vánoční, ale adventní. Vynikající atmosféra pokračovala ještě dlouho po půlnoci: čaro zimy, nová limonáda zn. Toma pro dlouhé zimní večery, tomu výborně napomohla. Dodnes mi ale není jasné, proč mě musel Pavel s Martinem podpírat, abych vůbec došel k potoku vyčistit si zuby a pak do postele... Prostě dlouhé zimní večery mohou být, jak je vidět, opravdu nevyzpytatelné a nejrůznější "limonády" k tomu mohou jen přispět! Když jsme se kolem čtvrté ranní hodiny ukládali do postele, nebyla po krizi ani památka a nálada byla prostě super!

Tradiční srubové ráno, resp. dopoledne, není třeba ani moc popisovat. Vstávání, dojídání bohatých zbytků ze štědrovečerního stolu, jejich následné nedobrovolné rozdělování a úklid, který vždycky zbyde na Martina a těch několik málo ochotných, kteří nikam nespěchají. Nakonec se ale prý zase spěchalo, takže Radim si na srubu zapomněl bundu a někdo jiný zase pásek. Ale to už já jsem zase pro změnu spěchal na vlak, který mě měl odvézt do Pardubic za dalšími povinnostmi.

Tak co, jak se Vám tentokrát popis vánočního srubu líbil? Myslím, že cenzurou tento text projde hladce, protože v něm moc závadného není. A chcete-li poznat, že klubové akce jsou opravdu "vodvaz", budete muset jet příště s námi! Nic jiného vám totiž nezbyde!

Pravidelné události

Bohoslužby

  • St 19:00, kostel sv. Bartoloměje Praha 1 Bartolomějská 9a 

Ve středu ke Středu

  • Každou středu po mši svaté si jdeme sednout do rekeftáře kláštera, kde je i drobné pohoštění. 
  • Případné přednášky se konají v kryptě kostela, sleduj tak události na našich stránkách a facebooku ;-)

Sportovní večer

  • dle dohody, bazén, badminton, bowling. Pro více informací nás kontaktuj.

Více

Lokace

 

50.082954,14.417249

Zobrazit na mapě

Kostel sv. Bartoloměje
Bartolomějská ulice
Praha 1
Staré Město

Kostel sv. Bartoloměje